S pojmem ontologie se můžeme setkat jak ve filosofii, tak v oblasti sémantického webu. Z filosofie byl pouze přebrán, což se filosofickým kruhům moc nelíbilo. V originále znamená ontologie nauku o bytí, chcete-li jsoucnu. Ve vztahu k sémantickému webu jsou ontologie chápány jako definice pojmů a vztahů mezi nimi. [semMuni3].

Slouží k popisu tzv. domény (oblasti) lidského zájmu/světa. Takováto oblast pak obsahuje jednotlivé třídy, které jsou propojeny relacemi. Objekty v této doméně a jejich propojení ontologie popisuje pomocí 4 prvků: jedince, třídy, atributu a vazby. Někdy se uvádí také pátý prvek - událost.

Obrázek 3.5. Ukázka postupného definování červa (Zdroj: [ApartRDFA])

Uvedeme si zde tři známé definice pojmu ontologie, z nichž budeme dále vycházet. A sice jednu od T. Grubera, který je považován za „duchovního otce“ ontologií: „ontologie je explicitní specifikace konceptualizace“. Dále její modifikaci od W. Borsta: „ontologie je formální specifikace sdílené konceptualizace“. A do třetice definice od B. Swartouta: "hierarchicky strukturovaná množina termínů popisujících určitou věcnou oblast".

Co jsme se tedy z definic dozvěděli? Ve dvou definicích se objevuje slovo konceptualizace, které zastupuje systém pojmů modelující určitou část světa. Dále nám T. Gruber říká, že ontologie musí být specifikována explicitně, tj. nikoliv jen „skryta“ v hlavě svého autora. W. Borst doplňuje definici o pojem formalizace, což nám říká, že ontologie je reprezentování jazykem s přesně definovanou syntaxí (event. i sémantikou). V neposlední řadě taky definice tvrdí, že ontologie by měla být sdílená. To znamená, že by neměla být individuální záležitostí, ale výsledkem shody určité skupiny lidí [OntologieSvatek].

Cílem ontologie je definovat společné, jednotné chápání určité třídy pojmů. Ontologie by ve výsledku měla podporovat porozumění mezi lidmi (vědečtí pracovníci), komunikaci mezi počítačovými systémy či usnadnění návrhu znalostně-orientovaných aplikací. Ontologií dokážeme znázornit komplexnost vztahů mezi znalostmi. Na rozdíl od taxonomie, která využívá jednoduchou hierarchii, představuje ontologie síť hierarchií, v níž informace jsou nebo mohou být vzájemně propojeny logickými vztahy. Tyto vztahy jsou založeny na vlastnostech, které musejí být informacím specificky přiřazeny. Prvky, které spolu takto souvisejí, jsou pak vytvořeny sémanticky. Ontologie se skládají z velkého počtu složek, např. pojem (koncepce), instance a relace [SemWebAutomatizace].

Obrázek 3.6. Ukázka ontologie na oboru umění (Zdroj: [ChipSemWeb])

Aby počítače takovýmto slovníkům a gramatice rozuměly, musí být i ontologie zapsána ve strojově čitelném jazyce. Mezi takové formální jazyky ontologií patří Cyc, Ontolingua, OCML, OKBC, XOL a další. Nás budou zajímat hlavně jazyky, které jsou úzce spjaty s webovými technologiemi a jsou na poli Internetu kratší dobu. Vyhneme se proto "historickým" jazykům SHOE a Ontobroker a zaměříme se na ty opravdu důležité jazyky pro reprezentaci webových ontologií. Těmi jsou: RDF Schema, OIL, DAML+OIL a OWL [OntologieSvatek].

<rdfs:Class rdf:about="Osoba" rdfs:label="Osoba">
    <rdfs:subClassOf rdf:resource="Zivocich" />
</rdfs:Class>

<rdfs:Property rdf:about="maPritele">
    <rdfs:subPropertyOf rdf:resource="zna"/>
    <rdfs:domain rdf:resource="Osoba"/>
    <rdfs:range rdf:resource="Osoba"/>
</rdfs:Property>

<owl:Class rdf:ID="2+1">
    <rdfs:subClassOfrdf:resource="Byt" /> 
    <rdfs:subClassOf> 
        <owl:Restriction> 
            <owl:onProperty rdf:resource="ma_soucast"/> 
            <owl:someValuesFrom rdf:resource="Kuchyň”/> 
        </owl:Restriction> 
    </rdfs:subClassOf> 
</owl:Class>