Ještě než začneme podrobněji mluvit o sémantickém webu, musíme se podívat trošku do historie, protože jedině tak pochopíme současné potřeby a vize hlavních představitelů webu.

V roce 1989 přichází mladý Angličan jménem Tim Berners-Lee s koncepcí WWW. Jedná se o hypertextově propojené dokumenty, které můžou být uloženy na jednom, ale i více serverech. Toto propojení dokumentů mělo usnadnit sdílení a aktualizaci informací mezi vědci a výzkumníky. Abychom si mohli uvědomit důsledek nové technologie, poznamenejme, že v roce 1984 bylo k Internetu připojeno pouhých 1000 počítačů. Po uvedení služby WWW toto číslo signifikantně roste a v roce 1992 je již k Internetu připojeno více než milion počítačů. Časem se tato "pavučina" stala celosvětovou. Tim Berners-Lee je také autorem jazyka HTML, protokolu HTTP a prvního webového prohlížeče s příznačným názvem WorldWideWeb (časem přejmenovaným na Nexus), který v sobě obsahoval také WYSIWYG editor. První webová stránka v historii, kterou napsal, byla http://info.cern.ch a popisovala samotný projekt. V roce 1994 zakládá World Wide Web Consortium (W3C), kterého je stále předsedou. Je proto jedním z hlavních představitelů a i v současné době určuje směr vývoje webu a standardů.

Díky své otevřenosti, jednoduchým protokolům, decentralizaci a své jednoduché struktuře se stal web oblíbenou službou a rychle se rozšiřoval. S rozrůstajícím obsahem na webu došlo k potřebě informace vyhledávat a začaly tak vznikat první vyhledávače (boti): Archie, AltaVista, Yahoo!, Google a další. Ty fungují na základě slovníkového vyhledávání a výsledky řadí podle vypočítané relevance k dotazu. Nahrazují tak všemožné katalogy a rozcestníky. Nemusíme již znát přímé adresy dokumentů nebo jejich autory. Zadáme dotaz vyhledávači a ten nám vrátí (aspoň z části) relevantní výsledky. Díky vyhledávačům zažil web další velký boom a bez nich by neměl zdaleka tak velký úspěch. Internet tak naprosto změnil náhled na informace, jejich dostupnost a komunikaci mezi lidmi. Web však byl/je pořád jen hromada syntakticky strukturovaných dat (vzájemně propojených), které počítač nechápe a neumí s nimi jakkoliv logicky zacházet.

Následující obrázek '2.1 - Vývoj webu' nám jednoduše zobrazí vývoj webu v jeho stádiích. Web 1.0 (1994 - 2001) je brán pouze jako prezentační web založený na HTML. Stránky oplývaly pouze malou interaktivitou a existovalo jen minimum webů postavených nad databází. Web 2.0 (2004 - 2007) je dnes stále velmi aktuální. Oproti Webu 1.0 získal na interaktivitě. Uživatelé vytvářejí svůj obsah, hodnotí, komentují, sdílí, atd. Rozšiřují se sociální sítě a ve velké míře vznikají tzv. widgets, mashups^[1] a jiné. Web 3.0 je hudba budoucnosti, která se jen pomalu dostává do podvědomí veřejnosti. Vize je taková, že počítač bude rozumět webovému obsahu a bude schopný ho dále interpretovat [michanice] [SemanticAndSocialWeb].